Stavba a užití astrolábu – Křišťan z Prachatic

Tento výjev zná asi každý. Málokdo si však uvědomuje, jaké dílo se v tomto astrolábu nachází, jak je staré a co ve skutečnosti zobrazuje. Mnoho odkazů nás vodí do starověké arábie…ale v ČR působil muž, jménem Křišťán z Prachatic… Od roku 1386 studoval na Karlově univerzitě v Praze, kde v roce 1388 složil bakalářské zkoušky a v roce 1390 zkoušky mistrovské. Na pražské univerzitě působil až do konce života, když byl několikrát zvolen děkanem filozofické fakulty a čtyřikrát rektorem univerzity. Od roku 1406 byl farářem a kazatelem u sv. Michala na Starém Městě pražském. Byl učitel a přítel Jana Husa, kterého podporoval v jeho reformátorských návrzích, po jeho smrti se přiklonil k umírněnému husitství.

Jeho nejdůležitější část díla tvoří dva astronomické spisy o astrolábu, De composicione astrolabii a De utilitate (usu) astrolabii, které si získaly ohlas i ve světě. Velkou popularitu si získal s českými spisy o lékařství, byl považován za odborníka na léčení moru, a herbářem. Napsal latinsky pojednání o pouštění žilou. Křišťan z Prachatic je autorem aritmetického spisu Algorismus prosaycus, jehož dobu vzniku se doposud nepodařilo přesně stanovit. Předpokládá se, že to bylo ve druhém desetiletí 15. století, tedy v době, kdy Křišťan z Prachatic napsal i své astronomické spisy.

Právě jeho dílo De composicione astrolabii a De utilitate (usu) astrolabii je možné sehnat i v ČR. Univerzita Karlova jej nabízí. Polovina je psána latinsky a druhá polovina česky a provede vás krok po kroku stavbou astrolábu – takže? Proč nemít doma vlastní orloj?:-)