Vezměte mne s sebou, Cesty
Ivo Chocholáč

Musím se přiznat, že jsem byl nucen na několik měsíců (ano, v podstatě až taková je ta propast) odložit tuto knihu po prvních dvou přečteních. Zprvu jsem litoval toho času, který se stále natahoval a natahoval, jenže po třetím přečtení jinak krátké a formátem malé knížečky (77 stran) jsem si vlastně uvědomil, že právě toto je jedna z cest, kterou se nám autor Ivo Chocholáč snaží nastínit. Jsou cesty, které prostě vedou přímo, po kterých kráčíme zvolna a vidíme svůj cíl na obzoru našeho bytí, ale jsou také cesty, které vedou skrze údolí, skrze stíny a nekráčí se nám po nich snadno, přesto putujeme dál.

Podtitulem knihy je Malé zamyšlení nad krajinou a nejen nad ní…a hned pod tímto podtitulem najdete něco překrásného, co dokonale podkresluje vše v knize označené:

„Věnováno živlům“

Skutečně zde slovo „živly“ dostává plný rozměr jakožto základní stavební prvky veškerého jsoucna. Nástroje Stvořitele a Tvůrce veškerého bytí…ať už pod tímto pojmem vnímáme každý cokoliv.

„Není stejných cest, každá cesta, i kdyby se započala ve stejném čase, po stejné trase, bude jiná“
(citace z knihy)

Hned úvod nám dává tušit autorovo chápání celého tématu, cestu, a je jasné, že cestopis to bude jen hodně stěží, naopak, autor nám zde otevírá svou duši a dává nahlédnout do jeho osobního chápání nadsmyslové cesty člověka. V jistém slova smyslu se jedná o popis cesty, jakou podnikl třeba Nikolas Flamel ve svém díle Vysvětlení hieroglyfických obrazů.
Autor nám také nabízí jakousi (doslovnou berli – čku) v podobě hole, která vždy sloužila poutníkům k nejrůznějším účelům, které nám kniha v celém obsahu neustále ukazuje a nabízí.

Koneckonců i Písmo se zmiňuje o tomto symbolu:

Žalm 23/ 4 I kdybych měl jít údolím stínu smrti,
ničeho zlého se nebojím,
neboť ty se mnou jsi:
tvůj prut a tvá hůl mě konejší.

A pro všechny znalce věd okultních, ke kterým zajisté patří i čtenáři nakladatelství Trigon, ve kterém tato kniha vyšla budou známa tatáž slova, které Papus používá ve své knize Základy praktické magie k poslednímu svěcení magické hole:

„Ani když budu kráčet tmavým údolím smrti, nebudu se bát ničeho zlého, neboť Ty jsi se mnou: Tvoje hůl a Tvůj prut mne naplní útěchou.“
(str. 308 – Syntéza adaptace)

Kniha nám dále ukazuje jakési tři nejznámější tarotové archetypy postav, které právě hůl používají. Blázen / Poutník / Mág
Pro každého má jiný význam a přesto všem slouží na jejich cestě.
Další kapitolky nás vedou skrze čas a prostor (doslova) na místa, která země, nebo lépe Země, veliká Gaia, Mateřská Bohyně, ta která zúročila sémě Otce, zaplňuje svou krásou a rozmanitostí. Naše cesta tedy pokračuje dál…

„Vždyť krajinu lze nejlépe vnímat, budeme-li s ní plynout, tedy budeme-li v ní činní celým svým Já.“
(citace z knihy)

Nakonec se nám odkrývá i autorův pohled na otevření této „krajiny“, ne nepodobně alchymistickému V.I.T.R.I.O.L. u – Visita Interiora Terrae Rectificando Invenies Occultum Lapidem.
Rozebírají se tak klasické stavební prvky krajiny jako jsou Skály, Vody, Lesy a vzniká nám tak překrásná kresba krajiny, kterou můžeme doopravdy vnímat jen hloubkou své duše.

Na počátku byla Voda,
A pak na konci povstal Oheň,
A Sůl stanouc se Sluncem zezlátla.
A tehdy Jeho kroky bylo cítit v lese.
(citace z knihy)

Krajina Jičínska, Novopacka a Krkonoš pak uzavírají tuto pouť a nabádají čtenáře se vydat na svou cestu, nejen do těchto míst.

Slovo závěrem.
Kniha mne velmi překvapila a přiznám se, že jako mnozí mí kolegové, kteří chtěli napsat recenzi jsem zprvu vůbec netušil, jak do toho. Zde si uvědomíte rozdíl mezi Davidem a Goliášem. Kniha, ačkoliv velikostí David, nebyla uchopitelná perem či papírem, ale musí se prožít a jak autor na počátku píše, každý jsme jiný druh poutníka a každý z nás musí putovat jinak rychle, jinou cestou, ale téže krajinou reflektující se v hmotném světě i ve světě astrálním.

Kniha je doplněna o ilustrace Vojtěcha Jiráska, které nabízí přesně ten typ dokreslení, který při čtení takovéhle knihy potřebujete. Udržujíc abstrakci a realitu na velmi tenkých základech.
Rozhodně bych knihu doporučil všem lidem, bez ohledu na jejich vztah ke spiritistickému vnímání krajiny kolem sebe, kteří budou mít z knihy asi největší užitek.
Kniha také obsahuje velké množství citací známých autorů, které přesně dokreslují to, o čem autor píše. Objevují se nám tu jména jako Goethe, Komenský, Eckhart ale i J. V. Sládek či Platon.

Osobně jsem vyrůstal přesně v podobné krajině a jako dítě objevoval právě tyto taje, které autor popisuje, proto se mi kniha jevila zprvu jako dílo, které nedá člověku nic nového…jenže právě to, co se odehraje v lidské duši po dočtení celého „příběhu“, je to, kvůli čemu jsem se rozhodl postavit se absolutně za tuto úžasnou knížečku a uskutečnit autorovo přání…a vzít jí s sebou, Cestami života.

Předtím Pánem On,
nyní Pánem Já?
Umenši své Já
A děkuj Jeho Dílu,
Že ti bylo dáno.
Vždyť Cesta teprve začíná…
(citace z knihy)

Petr „Lunwer“ Bílek

Ivo Chocholáč: Vezměte mne s sebou, Cesty
80 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-87908-06-8